Každý asi už někdy slyšel o chráněných dílnách. Většina lidí si pojem dokonce velmi dobře spojí se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. Proto může být překvapením, že chráněné dílny v ČR legislativně zanikly už v roce 2012. Pojem „chráněná dílna“ byl však tak silně zažitý, že se používá dodnes. Pojďme se podívat na zajímavou historii chráněných dílen…
Nejprve nahlédneme do wikipedie, kde se dozvíme, že chráněná dílna je obecný název pro dílnu určenou pro práci lidí se zdravotním postižením. Chráněné dílny se zabývají různými činnostmi, nejčastěji však výrobou různých předmětů, které pak prodávají a vydělávají si tak na svoji činnost.
Historie chráněných dílen sahá velmi daleko a to až do 19. století. Původně se jednalo o zařízení, která poskytovala pracovní příležitosti a ochranu pro lidi s mentálním postižením nebo jinými zdravotními obtížemi, kteří nebyli schopni pracovat na otevřeném trhu práce. Koncept chráněných dílen se začal rozvíjet nejprve v Evropě a Severní Americe. V roce 1841 byla v Londýně založena první organizace svého druhu, která se zaměřovala na poskytování pracovních příležitostí pro osoby s mentálním postižením. Podobné organizace se postupně rozšířily i do dalších zemí.
Během 20. století se chráněné dílny rozšířily na další skupiny osob se zdravotním postižením, včetně osob s fyzickým postižením, sluchovým postižením nebo duševními poruchami. V mnoha zemích byly vytvořeny právní předpisy a programy, které podporovaly vznik a fungování chráněných dílen.
Jak už jsme na začátku článku prozradili, v roce 2012 pojem chráněných dílen z legislativy vymizel. Naštěstí stát nerezignoval na podporu zaměstnávání hendikepovaných, ale změnil se úhel pohledu. Místo pojmu „chráněná dílna“, evokujícího nějakou skutečnou dílnu někde v budově, zavedl termín „chráněný trh“.
Chráněný trh práce mnohem lépe vystihuje i naši činnost. Uklízíme na různých pracovištích po Praze, ale „chráněnost“ je daná pracovními podmínkami, jako je např. volnější pracovní tempo, flexibilnější úvazek a dalšími službami, třeba pracovní asistencí. Chráněný trh práce dává pracovní příležitosti např. lidem s těžkým zdravotním postižením, lidem po dlouhodobé nemoci, po zhoršeném zdravotním stavu apod., pro které by bylo velmi těžké uplatit se na otevřeném trhu práce. Je dobře, že v 21. století nadále zůstává podpora zaměstnávání lidí se zdravotním postižením formou chráněného trhu práce jako jeden z klíčových pilířů podpory hendikepovaných.